Některé z našich konstrukcí lze za příplatek vybavit nerezovým příslušenstvím. přemýšleli Jste někdy o Tom, co to v praxi znamená?
Z obchodního hlediska rozlišujeme dvě „úrovně“ nerezovosti. Zde je vysvětlení, jak je chápat (podle portálu marmech.eu).
Nerezová ocel – obecný termín pro skupinu ocelí odolných proti korozi. Přesněji je lze rozdělit na oceli odolné proti korozi a oceli odolné proti kyselinám. Nerezovost se dosahuje přidáním příslušných prvků – nejčastěji chromu a niklu – do základní slitiny železa.
Mezi nejoblíbenější druhy nerezové oceli patří: 18/10 (18 % chromu a 10 % niklu) a 304 – používané v potravinářském průmyslu (příbory, nádobí), chemickém (instalace, potrubí) a zdravotnickém (nástroje, implantáty), a také oceli A2 a A4, z nichž se nejčastěji vyrábějí spojovací prvky.
„Nerezové“ šrouby se vyrábějí ze dvou druhů oceli – A2 a A4, přičemž je třeba poznamenat, že:
- ocel A2 – je ocel se zvýšenou odolností proti korozi, ale neodolná koncentrovaným kyselinám; v praxi se to projevuje tak, že šroub vyrobený z tohoto typu oceli vystavený vnějším podmínkám (např. déšť, vlhkost) nezreziví, ale po polití kyselinou může podléhat chemické korozi (např. po úniku elektrolytu z baterie);
- ocel A4 – je kyselinovzdorná ocel, která odolává působení koncentrovaných kyselin jako je sírová, fosforečná, octová atd. – proto je široce používána v chemickém průmyslu.