Některé naše konstrukce dostávají nerezové doplňky za příplatek. Napadlo vás, co to znamená v praxi?
Komerčně rozlišujeme dvě "úrovně" nerezavějící. Tak je to třeba chápat (citujeme z marmech.eu)
Nerezová ocel - to je vžité označení pro skupinu korozivzdorných ocelí podrobněji je můžeme rozdělit na korozivzdorné oceli a kyselinovzdorné oceli; Nerezavosti, tedy korozní odolnosti, se dosahuje přidáním vhodných přísad do základní slitiny železa, nejčastěji chrómu a niklu.
Nejoblíbenější typy nerezové oceli jsou: 18/10 (18 % chrómu a 10 % niklu), 304 – používá se v potravinářském průmyslu (příbory, nádobí), chemickém (instalace, potrubí) a lékařském (nářadí, implantáty) a A2 a A4 – ze kterých se spojovací materiál nejčastěji vyrábí.
„Nerezové“ šrouby jsou vyrobeny ze dvou typů oceli – A2 a A4, ale je třeba poznamenat, že:
- Ocel A2 – je ocel se zvýšenou odolností proti korozi, ale neodolná koncentrovaným kyselinám; v praxi se to projevuje tak, že šroub vyrobený z tohoto typu oceli vystavený vnějším podmínkám (např. déšť, vlhkost) nezreziví, ale po polití kyselinou může podléhat chemické korozi (např. po úniku elektrolytu z baterie);
- Ocel A4 – je kyselinovzdorná ocel, která odolává působení koncentrovaných kyselin jako je sírová, fosforečná, octová atd. – proto je široce používána v chemickém průmyslu.